Definice lásky

V hledáčku inspiračního portálu Umění milovat.cz jsou kromě rad zkušených praktiků i veškeré odborné pohledy na lásku, odborné definice lásky a různá pojednání o lásce založená na psychologickém, sociologickém a antropologickém vědeckém bádání. Naším cílem je poskládat všechny dostupné odborné poznatky na jedno místo. Více podrobnějších informací najdete v cyklu článků Definice lásky.

Láska je primární lidská potřeba. Tak zní asi ta nejjednodušší definice lásky – A.H. Maslowpotřebu lásky a sounáležitosti řadí mezi základních pět lidských potřeb (slavná Maslowova pyramida – lásce a sounáležitosti náleží hned 3.místo za základními fyziologickými potřebami a fyzickým bezpečím).

Laska-je-jidlo-pravidelna-strava

Dobře to vystihuje vrcholnou důležitost fenoménu lásky pro život člověka, přičemž hledisko fyzického rozmnožování (hormonální „anatomie lásky“ vedoucí k zachování lidského rodu) je skutečně jen dílčí a odborně je láska a potřeba lidské sounáležitosti s druhými uznána z psychologického a sociálního aspektu. Právě na to se zde také více soustředíme.

Definice lásky nápomocné v praxi

Přestože z odborného pohledu panuje shoda co se týče důležitosti lásky v životě člověka, kupodivu ani kovaní vědci a experti si ohledně definice lásky a otázky „co je láska“ nejsou tak zcela jisti v kramflecích. Láska se jasnému a konkrétnímu definování poněkud vzpírá. Láska je natolik univerzální fenomén, že si s ní moderní věda vlastně neví úplně rady. Proto jsou k dispozici různé definice lásky a některé lásku nahlíží komplexněji, některé se soustředí jen na určité aspekty. Například i v rámci psychologie, která by laicky měla hrát v definování a studiu lásky prim, se najde několik různých definic podle konkrétního zaměření a terminologie dané psychologické školy.

Nás zde z důvodu orientace na lásku v praxi a na konkrétní péči o lásku ve vztazích, zajímají ty definice lásky, které mají i praktické využití a je možné se podle nich orientovat v problematice dlouhodobých mezilidských vztahů.

Mezi definice lásky, které z tohoto hlediska rozhodně stojí za pozornost, je definice lásky a umění milovat podle Ericha Fromma (dílo Umění milovat bylo je také považováno za významný milník odborného pojetí lásky). Velmi zajímavá je také definice lásky Scotta Pecka (autora populární knihy Nevyšlapanou cestou). Díky svému komplexnímu a univerzálnímu záběru má mimořádnou vypovídací hodnotu také definice lásky podle Dr. Cookerlyho.

Pro přehled zde doslovně uvádíme:

Definice lásky Ericha Fromma: „Láska je aktivní silou v člověku. Zralá láska je spojení s druhým člověkem za podmínky zachování vlastní individuality. Aktivní charakter lásky lze nejlépe vyjádřit tak, že láska je především dávat, ne přijímat. A kromě dávání se aktivní charakter lásky projevuje také tím, že vždy zahrnuje některé základní prvky společné všem formám lásky: péči, odpovědnost, úctu a znalost.“

Erich Fromm - definice lásky

Definice lásky M. Scotta Pecka: „Láska je vůle rozšířit své „já“ ve prospěch duchovního růstu, ať už vlastního, nebo cizího. Úmysl milovat ještě sám o sobě láskou není, rozhodují skutky. Opravdová láska je projevem vůle, zahrnuje úmysl i čin. Milovat nemusíme, záleží na tom, jak se rozhodneme.“  

Richard Cookerly – definice opravdové zdravé lásky: „Opravdová zdravá láska je silný, životně důležitý a přirozený proces, kdy si milovaného hluboce vážíme, toužíme po něm, často jednáme v jeho prospěch a máme potěšení z jeho blahobytu.“

Trojúhelníková teorie lásky

Autorem trojúhelníkové teorie lásky je americký psycholog Robert J. Sternberg.

Trojúhelníková teorie lásky vychází ze třech základních dimenzí:

Intimita – pocit blízkosti a důvěrnosti mezi dvěma lidmi

Vášeň – sexuální přitažlivost, fyzická touha

Oddanost – pevné spojení, vzájemný závazek, volba

Trojuhelnikova-teorie-lasky-definice-lasky

Na základě různých kombinací – poměru tří základních dimenzí lásky se pak dají vysledovat i různé druhy lásky nebo řekněme druhy vztahů (vášnivá láska, kamarádství, romantická láska, fatální láska, přátelství, prázdná láska, neláska a úplná láska). Výsledný mix je navíc i proměnlivý v čase – povaha vztahů se mění.

Umělecká definice lásky

Za zmínku stojí také velmi zajímavá umělecká definice lásky:

„Láska je umění krásně se k milovanému chovat. Dosáhnout tohoto umění lze pomocí dovedností osvojených na základě zkušeností, studia, pozorování a tréninku. Cílem umění známého jako láska je intenzivně a vynalézavě vytvářet společné, krásné a estetické životní zkušenosti pro milovaného a s milovaným, z nichž občas vyplyne naprosto mimořádné, úžasné, intimní obohacení, kterého žádnými jinými prostředky nelze dosáhnout.“

Tato definice lásky vyniká jednak jistou poetikou, která svým způsobem k lásce prostě patří, přitom ovšem velmi dobře vystihuje podstatu dlouhodobých vztahů, ať již manželských či partnerských. Kromě definice lásky by se dala nazvat také definice umění milovat. Výjimečná je právě důrazem na to umění, na kreativní uchopení a vytváření vztahu k milovanému člověku. Přitom v jádru tohoto umění a této definice lásky je i vůle a rozhodnutí pro lásku něco dělat, neustále se vzdělávat a rozvíjet. Nutno podotknout, že tento proces v případě oboustranné spokojenosti přináší obrovskou radost a je vlastně sám o sobě „odměnou“, ačkoliv ve své podstatě je láska dávání bez očekávání odměny či zisku.

Umelecka definice lasky

Funkční a behaviorální definice lásky

Propracovanější a pro laika na první pohled možná odbornější je definice lásky behaviorální, která je výčtem základních druhů či typů chování, které s láskou úzce souvisí a pro účely základní orientace tematických okruhů Umění milovat.cz částečně posloužila něco jako základní repertoár umění milovat (kategorie projevování, dávání / přijímání lásky). Podrobné informace o této definici najdete v článku Definice lásky III – behaviorální.

Funkční definice lásky poukazuje pak na funkce lásky – vychází ze základní definice opravdové zdravé lásky (která odpovídá na otázku „CO“ láska je), funkční definice ji pak rozšiřuje o odpověď na otázku „K ČEMU“ láska je).

Láska a definice sebe lásky

Je mimořádně užitečné (nejen z hlediska odborné, ale zejména individuální osobní aplikace) si uvědomit, že všechny definice lásky se týkají také lásky k sobě samému. Sebelásku jako základní předpoklad opravdové lásky a umění milovat zdůrazňuje ve své knize Umění milovat Erich Fromm.

Úroveň vlastní sebelásky a naše schopnost s láskou se vztahovat k sobě samému velkou měrou definuje naši schopnost milovat druhé. A možná ještě více než naši schopnost lásku dávat, pak to, zda a jak jsme schopni lásku přijmout. Problémy se sebeláskou jsou často zdrojem problémů s láskou ve vztazích.

Sebeláska jako předpoklad lásky a umění milovat