Sebeláska až na prvním místě

Sebeláska si zaslouží speciální pozornost. Sebeláska je totiž absolutní totální základ. Základ spokojeného života. Je to klíč k láskyplným vztahům, k umění milovat, k umění žít. Sebeláska je zdroj blahodárné energie, kterou vám nikdo nedá a jinde ji nenajdete, jen v sobě. Čím dřív na to člověk přijde, tím lépe. Jak se naučíme milovat sami sebe, naučíme se milovat druhé. Jak se naučíme sobě dávat a projevovat lásku, tak budeme dávat lásku druhým a od druhých ji přijímat. Úroveň naší sebelásky určuje, jak budeme schopni milovat a jak nás budou milovat druzí. Stav naší sebelásky stojí za tím, jak sami sebe vnímáme, jak se prezentujeme a jak nás vidí a přijímají druzí. Ten, kdo vám radí, abyste se vším začali u sebe, radí vám dobře. Druhé lidi nezměníte, ale sebe změnit můžete. Jestli máte pocit, že máte ve svém životě málo lásky, milujete málo sami sebe.

Sebeláska je schopnost přijmout sebe sama jako jedinečnou lidskou bytost hodnou lásky, úcty a pozornosti. Schopnost přiznat si všechny své klady a zápory, žít pravdivě a hrát sám před sebou otevřenou hru. Schopnost vnímat své potřeby a základní kuráž podniknout potřebné kroky k jejich naplnění. Sebeláska je schopnost vnímat svou krásu. Sebeláska je umění milovat svůj život a dopřát si z něj potěšení.

Obzvlášť důležitá je sebeláska pro ženy. Tak to bude hlavně takové holčičí povídání. Láska je nejhlubší přirozenost většiny žen. Ženy, láska a krása patří dohromady. Proto je tak zásadní, aby měly ženy samy sebe rády. Aby se přijaly takové, jaké jsou. Aby se uměly podpořit, ocenit a poskytnout sami sobě láskyplnou energii, víru a naději. Žena, která se má ráda, vyzařuje do okolí obrovskou sílu a půvab. Zdravá sebeláska je sexy a vábí pozornost mužů. A stane-li se žena matkou, umění sebelásky dává do vínku svým dětem jako poklad. Žena, která se naučí mít sebe ráda, se může stát ozdravným prvkem pro své blízké i široké okolí. Sebeláska je tedy mimo jiné v podstatě občanská povinnost.

Bohužel máme v hlavách všelijaké podivné programy. Je dobré si vyjasnit, že sebeláska není špatná a není to hřích. Sebeláska opravdu patří na první místo. Když budete brát ohledy na sebe, získáte tím vy i všichni ostatní, zejména pak ti z vašeho nejbližšího okolí. Ze začátku je to někdy těžké ustát, ale pokuste se být pevní a věřte si. Sebeláska není sobectví. Sobci očekávají, že se úplně všechno bude točit kolem nich a žijí na úkor druhých. Naopak lidé, kteří se mají zdravě rádi, si jsou vědomi svého bytostného středu, z něj vycházejí a to samé podporují u ostatních. Podporují v lásce sebe i druhé, respektují potřeby své i potřeby druhých. Nenechají sami sebe zneužívat a nijak nezneužívají druhé, protože to nemají zapotřebí. Umí říct ne, když poskytnout pomoc prostě není možné a stejné právo respektují u ostatních.

Sebeláska znamená milovat se a lásku si prakticky a ustavičně projevovat. V rovině psychické i fyzické. Přijmout se, symbolicky se obejmout, projevit si laskavost, chovat se k sobě láskyplně, přátelsky, vlídně. Kdykoliv je to potřeba. Když jsme sami, i když jsme s lidmi. Když je nám ouvej, i když je hej. Sebeláska je strašně praktická, protože pak nejsme tolik závislí na druhých. Nevisíme na jejich pochvalách, očekáváních, hodnoceních, umíme si zdravě střežit své hranice a říct včas dost, umíme načerpat z kritiky důležité informace, ale nezhroutit se z ní, sebrat odvahu a jít si za svým. Samozřejmě pochvala a uznání druhých vždycky potěší, ale nesmí na tom přímo záviset vlastní sebedůvěra.

Nedostatečná nebo chabá sebeláska je šíleně vyčerpávající. Ne-láska k sobě samé je koule u nohy. Jsme kritické k sobě, k druhým, vidíme hlavně to špatné a to dobré přehlížíme. Připadáme si nedokonalé, nedostatečné, nevěříme ve svoje schopnosti a talenty, umenšujeme se, ponižujeme, srovnáváme se a porovnáváme a nikdy z toho nevyjdeme dobře. Přitom nic není pošetilejšího než srovnávání. Každý z nás jsme naprosto jedinečná osobnost. Každý ze 7 miliard lidí, nebo kolik nás na zemi aktuálně je, je unikátní mix vlastností, názorů, talentů a zkušeností. Važme si toho, vždyť to je zázrak!

Staňte se důsledným koučem své vlastní sebelásky. Udělejte pro sebe něco – nejlépe každý den. Existuje mnoho různých způsobů, jak cíleně podporovat lásku k sobě. Můžete koneckonců o odborný koučink v tomto směru i někoho požádat, pokud byste si vůbec nevěděly rady. Ke koučování vaší sebelásky by na každodenní úrovni určitě měl přispívat váš muž, příbuzní a dobří přátelé. Ne vždy tomu tak bohužel je – protože předpoklad k tomu je i jejich vlastní sebeláska. Láska je vzájemná úcta, respekt a podpora. Ale nejvíc práce na sebelásce stejně vždy čeká na každého z nás.

Najděte si pro sebe ty nejlepší recepty, jak negativní programy v hlavě nahradit pozitivními, jak se pochválit, jak si zlepšit náladu, odměnit se, naučte si odpustit omyly a chyby. Zdravě milovat samu sebe znamená poznat se a přijmout se taková, jaká jsem. Ano, i s chlupama, chybama, mindrákama, problémama. Se vším všudy. S lecčíms se dá něco dělat, mnohé se dá naučit a když to nejde, nejlepší je přijmout to s láskou tak, jak to leží a běží.

Sebeláska má tak jako láska roviny fyzické, mentální, emoční, duševní i duchovní. Možná, že budou tendence k ne-lásce na nějaké úrovni převládat. Někdo se má celkem rád co se týče vlastností a nátury, ale nesnáší svoje tělo. A někdo to má zase obráceně. Ideál je pojmout to láskyplně všechno. Jsem kdo jsem a mám se ráda.

*