Základy umění milovat – oční kontakt

umění milovat, láska, radost, smích

Oko do duše okno. Do srdce taky. Oční kontakt je velmi důležitý nástroj lásky, je to takový srdeční otvírák. Nabádám všechny, abyste jej co nejvíce používali a využívali. Ve svém intimním vztahu i ve všech jiných vztazích příbuzenských, přátelských a pracovních. Dívejte se někdy do očí i lidem, které potkáte na ulici. Obecně jsme totiž, zvlášť my měšťáci, dost lhostejní, pohodlní a líní. Udržujeme si svoje bubliny a tunely, klopíme oči, až moc často odvracíme zrak. Ale šťastnější díky tomu nejsme. A kdo chce zažít lásku jak trám, musí se naučit ze své bubliny vystupovat a skutečně, s otevřenýma očima a srdcem vnímat, co se kolem něj děje.

Když se lidem budete víc dívat do očí, lépe je poznáte. Budete si blíž. Pak se vám nestane, že byste se ve vztazích ztratili, že byste nevěděli, na čem jste. Když udržujete se svou láskou oční kontakt, poznáte lépe, že se něco děje a možná i co se děje. Jen tak snadno se neodcizíte. Leckdo má v dobách krizí pocit, že jste se „najednou nějak odcizili“. Ale na vzájemném odcizení se většinou musí dlouhodobě pracovat – nečinností a lhostejností. Láska se udržuje na živu drobnými skutky a činy, banalitami typu letmý dotek, objetí a pohled do očí.

Oční kontakt – test pravdy

Takže možná se tomu budete divit, ale oční kontakt znamená strašně moc. Oční kontakt je jeden z nejstarších kontaktních nástrojů, které jsme jako lidé měli. Proto když se někomu podíváte pozorně do očí, uvidíte podstatu. Žádné kecy v kleci. Oční kontakt nás vede k pravdě, ukazuje nám ji a servíruje na zlatém podnose. A jak řekla jedna úžasná dáma, spisovatelka Elizabeth Barret Browningová: „Ten, kdo žije život v pravdě, bude milovat opravdovou lásku.“. Oční kontakt je ve vztahu dobrým testerem autentičnosti neboli hodnověrnosti. Mimochodem to je moc hezké české slovo. V dlouhodobém vztahu je hodnověrnost dosti klíčová kvalita.

Jak poznat opravdovou lásku

Obecně lze říci, že v západním světě (v jiných kulturách to může být jinak) očním kontaktem vyjadřujete svůj zájem, respekt, porozumění a ocenění. To vše lze samozřejmě vyjádřit i jinými prostředky, ale pohled je vyjádření expresní a poměrně jasné. Můžete tak samozřejmě vyjádřit i emoce negativní, pohledem můžete i někoho zpražit nebo propíchnout. Dlouhý upřený pohled mezi lidmi, kteří spolu nemají intimní vztah, takové až zírání, považuje většina lidí a snad všechna zvířata instinktivně za projev dominance. Následná reakce bývá dvojí – buď se dotyčný upřeně pozorovaný stáhne a zavře nebo zaútočí. Je třeba tedy zdůraznit, že je nutné s takovými pohledy nakládat moudře – to, co v intimním vztahu třeba prohloubí společnou vazbu může cizí člověk považovat za nepřijatelné a vy si zahráváte s ohněm.

Ale to je právě to geniální – pohledem vyjádříte leccos (mnohdy aniž byste to vůbec tušili) a druhý se vám podívá do očí a je mu to jasné. Pak můžete cukrovat a zastírat nevím jak, ale pohled vaše skryté ladění prozradí. Ne nadarmo lidé někdy záměrně odvrací zrak – protože nechtějí, abyste věděli. Číst v lidských očích umí každý. A soudě dle mistrovství malých dětí, snad se to ani nijak zvlášť učit nemusí.

A je dokonce vědecky dokázané, že když se svému muži nebo ženě díváte do očí zhruba 3 minuty, synchronizuje se vám srdeční tep. Oční kontakt prostě lidi spojuje!

Co se ale posléze znovu učit musíme, je udržování očního kontaktu bez bázně a hany. Když se blízcí lidé kolem vás navzájem do očí nedívají, odvyknete. Odvyknete se lidem do očí dívat a odvyknete být takhle nablízko viděn. Je to stejné jako s dotyky. Když vás blízcí jako děti pořádně nevymazlí, budete mít s dotýkáním v dospělosti problém. Zakrnění schopnosti očního kontaktu může vyvolávat podobně nepříjemné pocity – stud, ohrožení nebo může být pociťován až jako zastrašující. Dá se s tím něco dělat, pomaličku, polehoučku. Překonávání všech zarytých ostychů a strachů nás vždycky posune dál, člověka to neuvěřitelně posílí a často je takové praktické trénování lepší než hodiny a hodiny povídání v rámci psychoterapie.

„Neumíte“ oční kontakt? Učte se!

Jestli máte s udržováním očního kontaktu problém, pracujte na sobě. Začněte tím, že s lidmi navážete letmý oční kontakt, když je zdravíte, o něco je žádáte, nebo jim naopak děkujete, když jim něco hezkého říkáte a tak dále. Cvičebních situací se najde hromada. Trénujte si oční kontakt i s úplně cizími lidmi (ale bacha na to zmíněné upřené zírání, to opravdu patří do intimní zóny…).. Věnujte pohled do očí i lidem, které normálně nevnímáte – uklízečky, prodavačky, recepční apod. Velmi často jde s milým pohledem ruku v ruce i úsměv. Nikdy nevíte, kdy tím někomu zvednete náladu na celý den nebo někdo zlepší náladu vám. Cílem je cítit se během očního kontaktu s lidmi jistě, v pohodě, bez nepříjemných pocitů. Nejvíc se vám to pak bude hodit právě doma mezi blízkými.

Flickr_Daniele_Margaroli_Look into my eyes.

Oční kontakt – základní prvek intimity

V dlouhodobých partnerských vztazích je oční kontakt blahodárný, protože utužuje vzájemnou lásku, prohlubuje intimitu a vzájemnou důvěru, zvyšuje sebevědomí, podporuje sebelásku a tak dále. A je dokonce vědecky dokázané, že když se svému muži nebo ženě díváte do očí zhruba 3 minuty, synchronizuje se vám srdeční tep. Oční kontakt prostě lidi spojuje! Nemáte-li ho v přirozeném repertoáru, učte se. Vezměte to od situací, kdy o nic moc nejde až po méně příjemné debaty a situace, kdy jste zranitelnější.

Už ani nevím, odkud tuto informaci mám – při dlouhém pohledu je prý přirozenější soustředit se na partnerovo levé oko. Levá strana je považována za receptivnější, otevřenější. Zajímavé, ovšem není to samozřejmě žádné dogma. Pro někoho může být příjemnější fixovat spíš to pravé. Schválně si to sami vyzkoušejte.

Otevřete oči, vylezte ze svých bublin a uvidíte.

LÁSKA JE VŠUDE KOLEM NÁS, RAČTE SE JÍ PODÍVAT DO OČÍ.

 

*