Lepší než dovolená u moře – 3 „propojovací“ návyky, které posílí lásku ve vztahu

Společná dovolená, ať už rodinná nebo jen tak ve dvou, je samozřejmě skvělá věc. Odpočinek, čerstvý vítr, nové zážitky. Paráda! Ale buďme realisté – dovolená sama o sobě lásku nespasí. Když láska skomírá a v normálním běhu života se o ní nepečuje, ani ta nejdražší dovolená na světě to nějak dramaticky nezmění. Opravdová láska nejsou gesta jak hrom, láska se projevuje v maličkostech. V každodenních, častých, pravidelných maličkostech. Bez nich láska nekvete, i kdybyste se táhli na druhý konec světa do hotelu ze zlata.

„Mnoho lidí se domnívá, že nejlepší způsob, jak obnovit citové pouto, je zajet si na společnou dovolenou k moři. Romantická cesta však roznítí vášeň jedině za předpokladu, že partneři předtím udržovali její plamínek svou vzájemnou vstřícností v maličkostech“  John Gottman. 

1.Každý den udělejte pro druhého laskavou maličkost

Cokoliv se počítá. Nic není samozřejmost. A je dobré, když je každá laskavost slovně oceněna.

Nic není samozřejmost dokonce ani v tom případě, že třeba vy konkrétně takové věci děláte automaticky. „Mě za to nikdo neocení, tak proč bych já za to měl/a bůhvíjak děkovat…?“ Protože tím jdete příkladem. Protože tím, že si takové „samozřejmosti“ nahlas a mile všimnete, dáváte najevo, že se vám to líbí, že vás to baví a udělalo vám to radost. Přitahujete tím pozornost k pozitivním věcem. Máte-li vedle sebe partnera, pro něhož není přirozené dělat hezké věci a všímat si jich, právě tím ho takový pozitivní přístup učíte. Vztah je to nejlepší cvičiště umění milovat, komunikačních a sociálních dovedností a každý se pořád máme co učit.

Nabídněte se s pomocí nebo rovnou udělejte něco, co obvykle dělá ten druhý. A když nevíte, zeptejte se!

Velkou lásku dělají drobné maličkosti!

Ze života Johna Gottmana:

…“Jednoho dne jsem zaslechl, jak si Julia něco mumlá, když vyndávala prádlo ze sušičky. Mohl jsem dělat, že jsem si ničeho nevšiml. Ale to zamumlání byla výzva – sice tichá, ale přesto výzva. Zeptal jsem se jí, co se děje, a ona na to: „Prát mi nevadí, ale to skládání nesnáším.“ No a já mám naopak tyhle bezduché činnosti jako je skládání triček docela rád! Vidím za sebou výsledek, podobně jako když v laboratoři procházím dlouhé řady čísel. Tak jsem manželce vyšel vstříc a pustil jsem se do skládání. Hodil jsem hromadu triček na postel, pustil si k tomu magické piano jazzového skladatele Billa Evanse a byl jsem v ráji. Za chvíli Julia vplula do pokoje. Věděl jsem, že očekává moji žádost o pomoc se skládáním, i když skládání nesnáší. Ale já jsem pokračoval ve skládání a oba jsme relaxovali při hudbě. Julia poznamenala, že je to už dlouho, co jsme nebyli v našem oblíbeném jazzovém klubu. Načež jsme se dohodli, že tam večer vyrazíme. A tak se nakonec z mé vstřícné reakce ohledně hromady prádla vyklubala romantická večeře.“

Chovat se k sobě vstřícně má jednu výhodu, a sice že je to velmi snadné. Je to jen malé gesto, na které navazuje další a pak další. Vstřícné chování se řídí zákonem pozitivní zpětné vazby, kdy malá drobnost způsobí obrovské důsledky – podobně jako sněhová koule, když se kutálí z kopce. Nemusíte to se vstřícností nijak přehánět, a stejně to zabere. Prostě začněte a zlepšení nastane samo od sebe.“  Z knihy Sedm principů spokojeného manželství 

2.Buďte vstřícní a na pokus o sblížení řekněte „ano“

Každý den si navzájem různě házíme udičku a snažíme se na chvíli ulovit pozornost druhého. Ideálně pozitivní pozornost, protože ta je blahodárná, živí nás, lépe se díky ní cítíme na duši i na těle. Někdo ale bude přitahovat i negativní pozornost, protože i když je to šílené, lepší je jakákoliv pozornost než žádná. Někdo takové programy skutečně v hlavě má. To je trochu složitější psychologie, o tom možná někdy jindy, ale skutečně i to se stává.

Každopádně pokusy získat partnerovu pozornost jsou někdy těžko postřehnutelné. Jsou to chvilky možného společného propojení, které prolítnou a jsou pryč.   

Při našem šestiletém sledování novomanželů jsme zjistili, že partneři, kterým manželství později vydrželo, reagovali v Laobratoři lásky na výzvy od partnera vstřícně průměrně v 86% případů, zatímco partneři, kteří se později rozvedli, jen ve 33%. Je příznačné, že hádky mezi partnery v obou skupinách se většinou netýkali nějakých konkrétních témat jako peníze nebo sex – způsobovaly je nevyslyšené výzvy k citovému propojení. John Gottman

Může to být drobná poznámka, vyprávění nějakého zážitku, sdílení okamžitého rozčilení, upozornění na zajímavý článek, vtip, ale třeba i žádost o laskavost, upozornění na odvedenou práci, snaha sdílet nějaké přání, pochlubení se… Ano, chce to mít oči a uši na stopkách. Všechny tyhle drobné výzvy říkají: „věnuj se mi chvíli prosím / pochval mě / směj se se mnou / všímej si mě / pohlaď mě.“

Od vás se žádá reagovat vstřícně, mile. „Hm, to je fakt pěkný. / „Chápu tě, to muselo být nepříjemný.“ / „To mě mrzí.“ / „To je zajímavý….“ / „To bude dobrý, neboj.“ / „To určitě zvládneš…“ / „Tak jo, dobrý nápad!“

Efekt je obrovský. Podle letitého pozorování úspěšných a neúspěšných párů došel dr. Gottman k závěru, že právě tato vstřícnost a ochota pozitivně reagovat na snahy o sblížení významně posiluje vzájemné pouto a důvěru.        

„Naše představy o lásce a vášni velice ovlivnil a zkreslil Hollywood. Ale v reálném životě se romantické pocity probouzí daleko fádnějším způsobem. Rozněcují se pokaždé, když v kolotoči každodennosti dáte svému partnerovi najevo, že si ho ceníte. V manželství si partneři neustále předkládají tzv. výzvy k pozornosti, lásce, legraci či podpoře. Mohou to být malé výzvy, třeba žádost o podrbání na zádech, ale i výzvy významné, jako například žádost o pomoc s péčí o nemocného rodiče. Partner na každou takovou výzvu zareaguje buď vstřícně, nebo odmítnutím. Vstřícnost vůči partnerovi je základem důvěry, citového propojení, vášně i spokojeného sexuálního života. Zní to možná komicky, ale láska kvete v uličce supermarketu, když se vás partner zeptá:  „Máme ještě máslo?“ a vy odpovídáte: „Nevím, raději jedno vezmu.“ – místo abyste apaticky pokrčili rameny. Vzkvétá i tehdy, když váš partner má v práci špatný den a vy si ukrojíte ze svého nabitého programu pár vteřin a napíšete mu povzbudivou esemesku. Ve všech těchto případech se manželé rozhodují, zda se zachovají vstřícně, nebo odmítavě.“ Z knihy Sedm principů spokojeného manželství 

Zkuste si těchto drobných pokusů víc všímat. Projděte si poslední 2 nebo 3 dny – snažil se partner navázat nějak konverzaci? Obrátil se na mě s něčím? Zkuste najít a uvědomit si případy, kdy jste podobné pokusy o sblížení propásli.

Jasně, každý něco propásne, nemůžeme být pořád „na příjmu“, to je realita. Ale každý den je fajn, když aspoň jednou dvakrát přihrávku lásky vstřícně a jasně chytíte.

3.Každodenní mini rituály

Věřte nebo ne, nikdo po vás nechce, abyste se sobě každý den věnovali hodiny a hodiny. Stačí málo, ale často.

Co se počítá:

  • Rituál loučení a vítání zabere pár minut.
  • Popřát si hezký den, dobrou noc.
  • Udržujte oční kontakt, když spolu mluvíte.
  • Pusa, objetí, pohlazení – jen tak.
  • Sednout si na 10 minut a společně projít, co koho zítra / o víkendu čeká.
  • Sdílení mimořádných nepříjemných zážitků, průšvihů, křivd – 5-10 minut aktuální zpravodajství ze života. „Jsem tu pro tebe, poslouchám, povídej.“
  • Miluju tě…

LÁSKY PLNÉ LÉTO!

 

*