Nemuíste mít dokonalý vztah, dobrý úplně stačí!

  • Fotografie
  • Unsplash.com
  • Autor
  • Karolina

Očekávání dokonalosti ve vztazích je prostě a jednoduše odsouzeno k nezdaru. Jsme lidé a lidé nejsou dokonalí, nikdy nebyli a nikdy nebudou. Vykašlete se na dokonalost. Ve vztahu, u sebe, v podstatě kdekoliv jinde. Nebuďte příliš kritičtí vůči současnému stavu věcí a nepoměřujte všechno s dokonalými ideály, protože pak vás čeká hodně zklamání.

Začněte aspirovat na něco, co je dosažitelné a dokonce trvale udržitelné – stačí být DOBRÝ a žít v DOBRÉM vztahu. To je úplně ten nejlepší cíl a zároveň i cesta.  

V dobrém vztahu se dá generovat daleko víc lásky než v „dokonalém“. Když toužíte po dokonalosti, musíte pořád něco hlídat. Dokonalost bez chybiček není stálá. Ano, životem občas probleskne a to je pak hotový zázrak, za který by člověk měl být vděčný a měl by si takové momenty jaksepatří užít. Ale když chcete dokonalost ve vztahu zakonzervovat navždy, musíte pořád něco kontrolovat, poměřovat, dirigovat. Optikou dokonalosti vidíte akorát spoustu chyb, kazů, nedodělků, nedostatků. Upozorňujete na ně ostatní, vytváříte tlak a i vy jste často zklamaní, časem pak zoufalí a frustrovaní. Optika dokonalosti vytváří permanentní stres. A ten není příliš živná půda pro lásku, blízkost a pocit bezpečí. Hnidopišství lásce nesvědčí. Domov, kde nevíte, odkud a za co přijde kritika nebo nad čím bude vyjádřena nespokojenost, není úplně příjemná oáza, kde můžete v klidu spočinout a dokořán otevřít své srdce.

Dokonalost je sen, který se vám nejspíš nikdy dokonale nesplní. Začněte aspirovat na něco, co je dosažitelné a dokonce trvale udržitelné – stačí být DOBRÝ a žít v DOBRÉM vztahu. To je úplně ten nejlepší cíl a zároveň i cesta.

Proč stačí být „dost dobrý“

Být dost dobrý bohatě stačí. Upřímně, ono i to vyžaduje úsilí až až. Ale ten rámce „stačí být dobrý“ je nesmírně úlevný. Láska je v něčem docela obyčejná a poměrně jednoduchá, přesto ale vyžaduje odvahu a smysl pro dobrodružství jít nevyšlapanou cestou. Pro lásku nemusíte mít nějakou dokonalou výbavu, talenty, peníze nebo bůhvíco ještě. V lásce se počítají spíše všední maličkosti, kterým si klestíte společnou cestičku dál. Nejdůležitější výbavou umění milovat je „jen“ vůle a snaha.

Každý vstřícný krůček, milé gesto, pokus o nápravu nějaké zpackané situace, snaha projevovat náklonnost jinak nebo s partnerem promluvit víc otevřeně, narovinu vyjádřit své potřeby, sdílet něco, k čemu bychom ještě včera nesebrali odvahu, to vše by se mělo ocenit. Ne, možná to nebyl zrovna úplně brilantní výkon. Ano, možná má váš parťák pořád v něčem velké rezervy. Možná se hned nedostaví kýžený efekt, jaký jste viděli ve filmu nebo o kterém vám vyprávěla kamarádka XY – přesně ta, která má z vašeho pohledu (nebo na Instagramu) „dokonalého“ manžela a „dokonalý“ vztah.

Ale i tak je to možná prostě všechno DOBRÉ. Lepší, než si myslíte. Možná jen nevidíte, že Ze sebe můžete mít radost, protože vy sami nebo váš vztah je zase o kousek dál než byl včera.

„Láska k člověku není v tom, že na něm milujeme vše nedokonalé, ale že i to nedokonalé je pro nás plně přijatelné.“ Pierre-Claude-Victor Boiste 

Výjimka potvrzující pravidlo

Jestli přece jen rádi na něčem bazírujete, pak mám pro vás speciální tip nebo úkol, kde se vyřádit můžete a dokonce byste i měli. Soustřeďte svou pozornost dlouhodobě na to, jak se k sobě navzájem chováte. A snažte se k sobě chovat CO NEJLÉPE.

Tady můžete tu optiku ideálu využít a odborníci to dokonce i doporučují. Nastavte laťku vzájemného chování fakt hodně vysoko a hlídejte si ji jak ostříž. Netolerujte zraňující, ponižující nebo jakékoliv jiné chování, které je vám nepříjemné. V tom buďte neústupní. Dejte najevo, když vás druhý zranil, hned řekněte „au“, když vás od druhého něco zabolí.

A nehlídejte jen chování druhých, dávejte si pozor i na to svoje! Než jdete spát, zkuste si projít den a zeptat se sami sebe:

  • Byl/a jsem dnes na svého partnera milý/á?
  • Chovali jsme se dnes k sobě jako blízcí přátelé?
  • Dokázali jsem vyřešit konflikt s respektem vůči druhému?
  • Propásl/a jsem nějakou příležitost ke chvále?
  • Jak jsem své ženě/svému muži dnes dal/a najevo lásku?

Ale zpátky na začátek. I při vší snaze, úctě a respektu se prostě stane, že vám sem tam něco ujede, nepříjemně se na druhého utrhnete, když máte blbý den nebo to váš partner či partnerka slízne po příchodu domů za prudného šéfa nebo náročný den s dětmi. A nejsou jen blbé dny, ale i týdny a dokonce i celé měsíce, kdy se cítíte mizerně. Stát se to může a také se to stává. Nicméně když už k tomu dojde, existují různá nápravná opatření či pokusy o nápravu, které mají – ano, přesně jak název napovídá – moc situaci napravit. Asi to nejkratší je říct úplně jednoduše „Promiň.“ Často stačí i osvětlit situaci a ubezpečit své blízké, že s nimi vaše blbá nálada vlastně vůbec nesouvisí. Potěší také, když oceníte toleranci druhého. Napravit své nepříjemné chování se dá i pohlazením, objetím, dobrou večeří, víkendovým výletem a já nevím čím vším ještě.

Být dobrý, dobře se k sobě chovat a žít v dobrém vztahu je daleko větší úspěch, než by se mohlo na první pohled zdát.    

*