Známe to všichni, vztek není nic příjemného. Ani ženský, ani mužský. Dr. John Gottman v rámci výzkumů v Laboratoři lásky vypozoroval, že muži a ženy prožívají vztek odlišně – a různá jsou pak i doporučení, jak můžeme být v takové situaci druhému nápomocni.
Obecně, muži prožívají vztek tak, že se do sebe uzavřou, chovají se defenzivně nebo se uchylují k zazdívání (opatrně s tím, obojí patří mezi destruktivní vzorce komunikace ve vztahu a zhoršuje to celkovou situaci).
Ženy si obvykle i ve vzteku chtějí věci „vyříkat“, mluvit o tom. To, co dají samy najevo, ale často nekoresponduje s tím, co skutečně potřebují. Vylít si vztek hlava nehlava a říci si jasně o to, co v dané chvíli potřebuji nebo co doutná pod povrchem není jedno a totéž.
Vztek jako špička ledovce
Podle odborníka Daniela Golemana se vztek řadí mezi tzv. sekundární emoce – vztek totiž vždycky něco skrývá. Vztekem maskujeme to, co nechceme přiznat (a to někdy ani sami sobě). Vztekem se chráníme před návalem „primárních“ pocitů, které jsou nám nepříjemné (strach, stud, zranitelnost, zoufalství, frustrace, smutek, pocity odmítnutí, osamocenosti, vyčerpání apod.).
Představte si, že vztek je špička ledovce. Vztek je to, co z ledovce vidíte, ale pod hladinou se skrývá daleko větší masa – pocity, se kterými si nevíme rady a chceme je skrýt. Kromě těch výše uvedených to může být celá plejáda jejich variací nebo různých dalších, pro nás nepříjemných.
Ženský vztek a mužský vztek
Pánové, popasovat se s ženským vztekem je daleko jednodušší, než si myslíte. Zhluboka se nadechněte, vydechněte, abyste se trochu zklidnili, a pak ženě pomalu a zřetelně (a nejlép mile) položte otázku:
„Co potřebuješ?“ nebo „Co potřebuješ, abych teď udělal?“
Tento zcela jednoduchý dotaz funguje perfektně a efektivně – poslouží totiž k několika účelům najednou:
- deeskalace napětí
- dáváte najevo, že vám záleží na pocitech své ženy (tj. emocionální podpora a ta je pro ženu nejvíc)
- vyjadřujete, že ji v těžké situaci nenecháte ve štychu a jste na jedné lodi
- dozvíte se, co se za vztekem a podrážděností doopravdy skrývá
A co se vzteklým mužem? Vzteklému muži dejte prostor ke zklidnění (mužům trvá zklidnění fyziologicky déle než ženám). Nic kloudného z něj ve vzteku nedostanete a jakékoliv pokusy o komunikaci jsou spíše přiléváním oleje do ohně.
Neberte si vztek osobně
Díky představě vzteku jako špičky ledovce by mohlo být snazší splnit základní doporučení, jak zvládat vztek – nebrat si vzteklé výpady osobně. Snáz se to řekne než udělá, ale jde to. I když se člověk ve vzteku chová hnusně a říká hnusné věci, jádro pudla je někde úplně jinde.
NIKDY neříkejte vzteklounovi: „Uklidni se.“
Nebo také „Nepřeháněj.“, „Nehysterči.“ a další nesmyslné výzvy.
Proč? Je to naprosto a totálně kontraproduktivní. Dáváte druhému najevo, že vás to nezajímá, že jeho/její emoce jsou špatné, nepřijatelné.
Namísto toho se pokuste zklidnit vypjatou situaci, usaďte se na špičku ledovce po boku partnera a snažte se opatrně dolovat, o co tu vlastně jde (u žen je to poměrně jednoduché – zeptáte se „Co potřebuješ?“). Tímto velkorysým přístupem posílíte vzájemnou důvěru, a to jsou další plusové body k dobru.
0 komentářů