Láska, vztahy a týmová práce

Láska je týmová práce.
  • Autor
  • Loverotika
  • Fotografie
  • Umenimilovat.cz

Partnerské vztahy jedou málokdy na principu fifty fifty. Ano, je to tak, i když to někoho možná zarazí (…to je dost nefér, ne…?) a někoho dokonce i naštve (no tak to ne, na to se já můžu vykašlat…). Jenže v reálu je pravda taková, že vám nikdo nezaručí, že v každičký okamžik bude váš vklad a vklad vašeho parťáka rozdělen přesně 50 / 50. Jestli si to začnete úzkostlivě hlídat, začnete o dávání lásky moc přemýšlet, už jen tím jste tak trochu mimo. Život je naprosto nepředvídatelný, nevíte, co se zítra nebo za minutu semele. Tak se přece nebudete hlídat, že pro dnes už máte „splněno“ a padla!

Láska a kupecké počty

Láska v dlouhodobém vztahu funguje tak, že v den, kdy jeden může dát jen 30%, ten druhý musí dát 70% a naopak. Milující vztahy prostě nestojí nutně na tom, že každý neustále přispívá rovným dílem. Takové vnímání není dlouhodobě udržitelné.

Ve zdravém milujícím vztahu jsou oba ochotni se v daném okamžiku vzájemně přizpůsobit podle toho, co si situace žádá. I když to zrovna znamená dát víc, zatímco ten druhý třeba prostě nemůže jinak a dá míň.

Životní motto milujících vztahů

Životní motto milujících vztahů

Láska je týmová práce

Tak vypadá zdravá týmová práce. Jestliže ve vztahu neustále vedete účty a hlídáte si, abyste náhodou nedali o fous víc než ten druhý, není to opravdová láska. V lásce se prostě na přísné každodenní hlídání rovnováhy tak úplně nehraje, čehož samozřejmě nesmí ani jeden z vás nějak dlouhodobě a programově zneužívat.

V dlouhodobém plánu samozřejmě určitá rovnováha dosažena být musí. Ani jeden z partnerů se nesmí cítít využíván nebo zneužíván a nesmí mít pocit, že celý vztah nese na hrbu jen on (tady už to souvisí také se sebeláskou…). Musí vnitřně cítit, že dostává také něco na oplátku, že je láskou ve vztahu naplněn.

Nicméně záleží, co je komu přirozené. Z ekonomického hlediska se tomu říká dělba práce. Když já jsem např. perfektní kuchařka a vaření je můj koníček, budu konkrétně v této oblasti láskyplné péče asi více vytížená než v jiné a vůbec mi to nebude vadit. Bazírovat na tom, že tři večery vařím já a tři večery ty, jen abych si dokázala „rovnost“, to je zbytečné. Když budu mít čas a sílu, klidně něco udělám každý den. Svému parťákovi zase mile ráda přenechám zařizování jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti. Když vidím, že toho má můj muž hodně, ať si odpočine, někdy zase vypnu já atd.

A společný život asi přinese dny, týdny, měsíce a možná i roky, kdy jeden partner bude na roztrhání a druhý se víc „poveze“. I to se může stát. A  pak je to otázka niterných potřeb, tužeb, čím si navzájem udělat radost a jak si co vynahradit.

Chci tím říct, že projevy lásky a lidské talenty jsou různé, různé jsou i každodenní okolnosti. Zdravé milující vztahy fungují na bázi výměny přirozených darů a konkrétní zápřah a nastavení se mění podle aktuálních potřeb. 

Uznání, vděčnost a přijímání lásky

S dělbou práce a se zdánlivě nevyrovnaným skóre aktivity souvisí jedna magická dovednost – vděčnost a uznání. To jsou přímo magické veličiny, které mají ve vztazích kouzelnou moc a je potřeba je trénovat. Každý den. Když si přečtete nějakou dobrou základní příručku o psychologii, např. Najděte si svého marťana od Marka Hermana, která je mimořádně čtivá, zjistíte mimo jiné, že my lidé jsme na uznání a pohlazení nastaveni. Potřebujeme to ke spokojenosti, a dokonce snad i k životu, dá se říci.

Když druhému za odvedenou „práci“, tedy za projevenou lásku, projevíte uznání a vděčnost způsobem, který ten druhý má rád, celá ta rovnice začne dávat hlubší smysl. Z nezáživného účetnického počítání má dáti / dal se rázem stává schéma perpetuum mobile koloběhu lásky. A o to jde, láska musí kolovat…

 

1 Komentář

  1. Pingback: Rodinné oslavy - jak na to | UMĚNÍ MILOVAT.CZ

*