Láska   |   Láska teoreticky   |   Láska v praxi

Pravidla mlčení a jak mlčet tak akorát

18. 09. 2019
Autor: Loverotika
Fotografie:

Čas čtení: | Počet slov:

Mlčením jsem se začala blíže zabývat letos na dovolené. Takové dovolené, která se fakt povedla a všechno bylo zalité tím nejromantičtějším sluncem, které si dokážete představit. Užili jsme si všeho dosyta. I dostatek povídání, i mlčení. A i to povídání, i to mlčení bylo blahodárné.

Tak jsem o tom „docela obyčejném“ mlčení začala mlčky přemýšlet víc do hloubky. Jak je důležité. Jaký je to v dlouhodobém vztahu obrovský benefit dokázat si spolu krásně mlčet. Zvlášť dnes a pro nás městské, kdy je kolem nás pořád hluk a plno vjemů.

Jenže ono to není tak jednoduché s tím mlčením. I já znám páry a domovy, kde se mlčí nezdravě, mnoho let a bez lásky. Lidé spolu žijí pohromadě, ovšem odděleni hradbou mlčení. Mlčení může být propastné, smutné i trýznivé.

Dá se vůbec mlčet tak akorát? A co dělat s mlčením, které se zvrhlo?

Jestliže mlčíš, mlč z lásky; jestliže mluvíš, mluv z lásky; jestliže zapomínáš, zapomínej z lásky; jestliže odpouštíš, odpouštěj z lásky. Aurelius Augustinus

Krásně si spolu mlčíme

Jak již psáno, chvíle mlčení má své půvaby. A nemusí být nutně vždy nabité  mega romantikou a la „ten západ slunce je tak dech beroucí, že nemám slov“. Jsou i takové chvíle mlčení, které jsou úlevné, ale naprosto šedé a všední.

Příjemnost mlčení si žádá pár základních předpokladů: musíte se fakt dobře znát (a dobré poznání chce většinou čas, proto bývá výsadou vztahů delších) a musíte mít patřičné sebevědomí, které je imunní vůči hlodání nepodložených domněnek typu „mlčí, nemá mě rád/a, něco se děje“ a musíte si vzájemně důvěřovat. Věřit tomu, že kdyby se „něco“ dělo, tak by vám to ten druhý řekl. Buď rovnou a hned nebo ještě nenastal čas a dozvíte se to později.

Manželé, kteří se milují, řeknou si tisíc věcí, aniž promluví. čínské přísloví

Řekla bych, že čím delší čas spolu jste, tím pohodlnější chvíle mlčení jsou.  V začátcích vztahu si užijete mnoho vášně, ale ne moc mlčení. Jednak si toho máte tolik co říct, že se vám pusa jen tak nezastaví. A jednak je mlčení těžko k unesení, protože je vnímáno jako trapné a nejisté. Prostě vůbec nevíte, na čem jste. Proto si většinou mlčet nedovolíte.

Proto krásu a důležitost mlčení ocení zejména ti v pokročilém dlouhodobém vztahu. Já jsem s mlčením ok, ty jsi s mlčením ok. Možnost společně si jen tak mlčet znamená poskytnout si navzájem svobodu a vnitřní prostor sebe sama. A to je pro spokojenost v dlouhodobém vztahu zásadní.

Mlčení může mít hned několik blahodárných podob či významů: 

  • okamžiky vzájemného souznění, pohody, harmonie, jen si tak spolu „být tady a teď“
  • prostor k utřídění myšlenek, zhodnocení aktuálních událostí, případně konfliktů, sebereflexe
  • relaxace, bloumání – „na chvíli vypnout“ jako důležité protistresové opatření
  • nezbytné dobití vnitřní energie, obzvláště pro introverty absolutní „must have“ – vzájemný respekt nátur a nálad
  • podpůrné mlčení – chvíle, kdy je daleko potřebnější naslouchat a poslouchat než mluvit. Světe div se, ale není potřeba na všechno hned reagovat! A mlčení a la „no comment“ – někdy není vůbec potřeba něco komentovat, podpora se dá vyjádřit i neverbálně a někdy se k citlivému tématu můžu vrátit později; získám tím čas si téma lépe promyslet a citlivěji svůj pohled prezentovat)

Pamatujte, že mlčení je někdy tou nejlepší odpovědí. Dalajlama

Dámská vsuvka: chvíle mlčení mezi dvěma, neřkuli více kamarádkami bývá okolnost v podstatě zhola nemožná. Jestli jste někdy někdo viděl několik žen, které seděly pohromadě a mlčely, byli jste svědkem anomálie. Ženy nejen že mají tendence neustále něco probírat, je-li jich více, dokáží zvládat i několik hovorů naráz. Pro mnoho žen je pak chvíle ticha tak nepředstavitelná, že vidí na pozadí jen to nejhorší. Proto mám pro ženy 2 důležitá upozornění:

1) Ve vztahu s mužem tak intenzivní verbální výměnu prostě nečekejte. K vyrovnání případného přetlaku využijte síť kamarádek.

2) Mlčení pro muže ve většině případů neznamená to nejhorší, ale NAOPAK TO NEJLEPŠÍ. Z toho při svých úvahách vycházejte. Muži mají mlčení prostě rádi – je to pro ně blažené prázdno, absence stresu, relax, klid, pohoda. Za normálních zdravých okolností platí, že pokud má muž nějaký problém nebo se mu něco nezdá, řekne vám to. K deformaci tohoto základního postoje nastává většinou na základě negativních zkušeností – jestli tak učinil a byl oheň na střeše nebo jste se z toho začala hroutit (nebo v takovém nastavení vyrostl – to už je trochu jiná kapitola..).

Jak si mlčení užít

Každopádně jestli máte o mlčení ve svém vztahu jakékoliv nejasnosti a i kdybyste nastokrát chtěli, nejste s mlčením ok, pak mám pro vás možná trochu paradoxní, ale dobře míněnou radu.. Nejlepší bude, když mlčet nebudete, na rovinu se svého partnera zeptáte a o tématu mlčení si spolu PROMLUVÍTE: 

  • Co pro tebe mlčení znamená?
  • Jak moje mlčení snášíš? Vadí ti / nevadí ti? Kdy jo a kdy ne?
  • Jak často a v jakých chvílích rád mlčíš?
  • Jak se mlčelo u vás doma, když jsi byl/a malý/á?

Mlčení, které nevěst nic dobrého

A teď k neveselé části tématu mlčení… Existuje několik dalších druhů mlčení, které mají na lásku vliv vyloženě negativní. Vyvolávají nepříjemný stres, který může časem přejít až v chronický stav. A není vůbec jednoduché pak najít cestu ven.

Destruktivní a jedovaté mlčení dokáže hloubit strašlivé propasti a stavět mezi lidmi tak silné hradby, které se jen těžko překonávají. Takové mlčení je zbraní vztahového ničení. Mlčením se dá zraňovat, trestat a týrat.

Destruktivní mlčení je od „mlčení miláčků“ na hony vzdálené. Lásku neposiluje, láska v něm chřadne a skomírá. A nedusí jen lásku, ono dusí i celkovou životní energii.

Zeptejte se svého srdce, co na mlčení, které u vás doma panuje, říká. Jak často se u vás doma mlčí a jak se cítíte? Cítíte se milováni? Je to jen chvilkový výkyv nebo mlčení přešlo ve chronický a stabilní stav? Dokážete dát partnerovi najevo, že vám mlčení vadí nebo že vás nekomunikace bolí? A jaké jsou jeho reakce?

Kdy je mlčení špatně: 

  • známka záměrné ignorace, forma trestu, dlouhé „dusno“ že by se dalo krájet (často se objevuje v tzv. toxických vztazích)
  • zametání problému pod koberec – hra na mrtvého brouka (…a problém sám od sebe nemizí, jen tiše narůstá..)
  • mlčení jako reakce na snahu o diskusi – tzv. zazdívání – jeden z jezdců apokalypsy neboli destruktivních komunikačních vzorců; důsledek emočního i fyzického zaplavení stresem
  • prázdno, odcizení – už si nemáme co říct – totální nuda nebo alergie (ať radši nemluví, je mi tak líp…)
  • „radši mlčím“, ať není oheň na střeše – strach z přehnané reakce partnera, situace je vnímána jako ohrožující

Pokud pociťujete jakékoliv chování partnera, nejen mlčení, jako nepříjemné, zraňující nebo nedej bože ohrožující, není na co čekat. Dejte to najevo. Vyjádřete jasně, kde jsou vaše hranice a co už nejste ochotni snášet. Nasaďte laťku vzájemného chování co nejvýše. V ideálním případě by takové druhy mlčení měly spustit váš poplašný systém a mobilizovat vás k akci. A čím dříve na to budete reagovat, tím lépe.

Přehnaná reakce, např. typu zazdívání nebo vytváření atmosféry trestajícího dusna, nemusí vždy nutně znamenat, že váš mlčící partner je nějaký gauner, který má zlé úmysly. Každý z nás si v sobě neseme různý balast a různě s ním nakládáme. Trochu jsem se toho tu dotkla v souvislosti s deformací na základně negativních zkušeností. Máme v sobě různé strategie a programy, které mohly být kdysi v původní rodině funkční a chránily nás – před stresem, před bolestí. Tyto strategie a programy mívají svoje spouštěče. V tom všem dál jedeme a už o tom ani nevíme. Mlčení může být jedním z takových programů. Mlčení může i znamenat, že si se stiuací nevím prostě rady a je mi blbé to přiznat. Když se nedozvíme, že tím zraňujeme své blízké v aktuálních vztazích, pojedeme v tom dál. Proč bychom s tím něco dělali, proč bychom to měnili? Pozor, jeden z významů mlčení je i souhlas! Proto je tak důležité neúnosnou míru mlčení co nejdříve signalizovat, jinými slovy: nemlčet.  

Dávat najevo, co už je v chování moc, je sice ne úplně příjemné, ale důležité a neuvěřitelně přínosné pro oba zúčastněné. Dlouhodobý vztah tím povyšuje na ten nejlepší trénink osobního rozvoje. Čím ochotněji a vědoměji s takovými výzvami od partnera nakládáme, tím lépe samozřejmě. Zaryté odmítání vlastního osobního růstu, neochota si něco přiznat a zapracovat na tom, to obvykle v dlouhém plánu nepřináší nic dobrého a ve finále to nejspíš povede ke konci vztahu.

Tip: Chcete-li prolomit hradbu mlčení, pokuste se navázat oční kontakt. Výzkumy ukazují a praxe jednoznačně potvrzuje, že dva blízcí lidé se sobě dlouho nevydrží dívat do očí a mlčet. V podstatě hned po pár vteřinách cítí nutkání něco říct. A oční kontakt navíc pomáhá navázat citové spojení, podporuje empatii a intimitu.   

Pokud si vůbec nevíte rady, obraťte se na odborného poradce nebo terapeuta. A značka ideál je samozřejmě radit se s někým jako pár. Přijít na to, co je opravdu destruktivní, vypátrat nevědomé spouštěče a naučit se podobné situace řešit lépe, to je stylem „samo domo“ takřka nemožné, nebo velmi, velmi obtížné. Znát hledisko obou partnerů na určité situace je podstatné. I „neviňátka“ totiž mívají na konfliktech svůj podíl.

Větší či menší mlčoch…?

Další věc je, že každý z nás je ze své přirozenosti více či méně mlčenlivý. Z někoho je skutečně umění dostat kloudnou větu, i když vás třeba miluje až za hrob. Jsou mezi námi tací, kteří dokáží promlčet hodiny, jiní by zas z dlouhého mlčení vyletěli z kůže. Už jsem to tu zmínila – ženy bývají více povídavé, ale je to generalizace, která nemusí platit u všech.

Je to tedy také otázka tolerance a přijetí druhého takového, jaký je. Možná prostě žijete s mlčochem od nátury a nic moc s tím neuděláte, i kdybyste se stavěli na hlavu. Na druhou stranu, každý mlčoch, který žije s někým ve vztahu, by měl přijmout fakt, že nastane mnoho situací, kdy je komunikovat potřebné, nutné nebo se jedná o elementární vstřícnost vůči partnerovi. 

Proto je dobré toto téma čas od času otevřít a zjistit, co za tím vidíte, co to pro vás znamená. Možná nastane jen období, kdy pro vás verbální komunikace bude důležitější než jindy nebo naopak, kdy máte sami v sobě co řešit a budete mlčenlivější.

pravidla mlceni ve vztahu

Mlčení moderní

A ještě k mlčení… Doba chytrých telefonů je obecně dobou mlčenlivější. Každý sleduje svojí obrazovku, baví se na vlastní triko a mlčí. I to je potřeba si ohlídat – technika by ve vztahu neměla hrát prim. Mlčení dvou milenců na rande, kdy každý čučí do mobilu, to je dost tristní. Ano, třeba si všechno řekli, ale třeba také ne… Jsme s tím už tak srostlí, že bez vyhlašování časových a prostorových zón bez mobilů se možná neobejdeme. Tak bacha na to.

Je krásné spolu mlčet, krásnější spolu se smát. Friedrich Nietzsche

U mlčení platí, že je dobrý sluha, ale hodně špatný pán. Nic se nemá přehánět. A nejde jen o kvantitu, ale i načasování. Jsou chvíle, kdy si mlčení dovolit můžete a pak jsou situace, kdy byste mlčet fakt neměli, protože tím naděláte víc škody než užitku. Někdy je prostě potřeba si situaci jednoznačně vyjasnit a verbálně prezentovat svůj zájem.

Cílem tohoto článku je o mlčení ve vztahu trochu víc a z různých stran přemýšlet. Vnést do něj nějaký řád, využívat jej ku prospěchu a vědomě. Naučit se spolu mlčet krásně, zdravě a svobodně.

Tak co vy na to? Jak to s mlčením máte…? 

0 komentářů

Přidat komentář

Nejčtenější

Nejčtenější

Doporučené

Doporučené

Pin It on Pinterest

Share This