Sváteční výzva: Buďte lovcem dobra!

Termín „lovec dobra“ je vypůjčený z knihy Marka Hermana „Najděte si svého marťana“, kterou mám moc ráda (mimochodem, dobrý tip na dárek pro každého, koho zajímá psychologie…). Je tam použitý v souvislosti s výchovou dětí. Obecně a odborně se ví, že pozitivní motivace je prostě nejúčinnější, protože generuje vynikající výsledky a sebevědomé jedince. A platí to i pro nás dospěláky. Dobro se dá lovit u každého a celoživotně!

Lovení dobra vypadá následovně: 

„Snažte se ho/jí „přistihnout“ při něčem, co se mu/jí povede. Snažte se na něm/ní najít něco, v čem je dobrý/á. O lidech, kteří tuto dovednost mají, říkáme, že jsou lovci dobra – myslíme tím upřímnou snahu vidět na lidech okolo sebe především a právě to dobré. A až to najdete, nezapomeňte jim to říct.“ Marek Herman

Sčítání nedostatků? Nuda!

Uvědomovat si nedostatky u partnera, se kterým žijete léta, to je prosím pěkně strašně jednoduché. Fakt, je to neuvěřitelně triviální.

A můžete vzít jed na to, že i vy nějaké máte. Všichni totiž máme nedostatky. I když si možná připadáte, že sami jste nastokrát lepší, zralejší, uvědomělejší, takovější a makovější, i přesto nějaké nedostatky máte a určitě není úplně jednoduché se s nimi popasovat.

Daleko těžší, ale taky o hodně zábavnější a celkově příjemnější – pro všechny zúčastněné – je rozhodnout se hledat (po)klady. POZITIVA. Dostatky. Pokroky. Dobré skutky. Odvážná rozhodnutí. Snahu. Úsilí. Dobré nápady. Když jim budete věnovat pozornost a budete je chválit, budou mít tendenci bobtnat a růst a budou i častější. 

Nejsem naivní blázen. Tento přístup skutečně funguje. Odborně se to nazývá pozitivní motivace.

Dobro a princip sněhové koule

Víte, ono to dobro, i když je to třeba jen záblesk, momentka, drobnost, i tak zahřeje na srdci a na duši a celkově zlepší atmosféru. S tím nic nenaděláte, tak to prostě je. Z bohaté praxe musím potvrdit, že dobro ve smečce blízkých funguje na principu sněhové koule – jedno dobro na sebe automaticky nabaluje další a další.

Lidem to prostě nedá. Pochválíte je, vypíchnete něco dobrého a oni jsou hrdí, mají radost. To, co jste pochválili, pak víc a víc dělají. A někdy vám to chtějí i co nejdřív oplatit – taky pochválí, nebo jinak udělají radost, vyjdou vstříc, jsou milejší.

Zažila jsem mnohokrát, že i zarytému kritikovi bylo trapné mě zpražit tak, jak je u jiných zvyklý. Lovce dobra mají lidé rádi a mají přirozenou tendenci si je hýčkat.

Jestli mi nevěříte, vyzkoušejte to!

Lovec dobra sváteční i všední

Víte co, zkuste to teď o Vánocích. A začněte trénovat trochu s předstihem, ať se dostanete do formy.

Stanovte si klidně omezený počet dnů, kdy BUDETE CÍLENĚ HLEDAT NA SVÝCH NEJBLIŽŠÍCH LIDECH TO DOBRÉ A BUDETE JIM TO DŮSLEDNĚ ŘÍKAT. A stejně tak to hledejte i u sebe a chvalte sami sebe. 

Dejte si tak třeba týden, dva týdny. Někde jsem četla, že ideální je 21 dnů. A někde jinde zase 40, aby se zvyk upevnil a stal se přirozeností. Je to asi jedno. I kdybyste si stanovili jen pár dnů, i tak to bude skvělé.

Každý den „povinně“ zaznamenejte něco dobrého a řekněte to. Minimum jsou 2-3 položky. Když na to náhodou zapomenete, aspoň si je promyslete než jdete spát. Jaké 3 pozitivní věci se partnerovi povedly nebo se u něj projevily? Co jste zapomněli pozitivně okomentovat?

A co se povedlo vám? V čem jste dnes byli dobří? Za co byste pochválili sami sebe? 

Po stanoveném čase si pak udělejte osobní inventuru:

  • Jak moc bylo těžké všímat si dobrého?
  • Změnilo vyjadřování chvály nějak atmosféru?
  • Překvapilo mě něco – přineslo to něco, co jsem vůbec nečekal/a?

Jestli jste lovec dobra začátečník, připravte se na to, že se to ve vás bude nejdřív asi trochu prát. Zkuste si uvědomit momenty, kdy automaticky vidíte něco negativního, co váš parťák „zase“ udělal nebo neudělal – a mlčte. Pomyslete si to, když nemůžete jinak, ale neříkejte to. Každý den ale povinně zaznamenejte něco dobrého a řekněte to.

Vychytávky lovce dobra

U lovení dobra můžeme jako dospěláci dovymazlit 2 dovednosti s tím spojené:

-Chválíme, aniž bychom byli chváleni. Jestli řešíte, že na partnera nebudete milý/á jen proto, že on není milý na vás, čapli jste se úspěšně na hru ega. Otevřete srdce a nepřemýšlejte tolik. Prostě chvalte.

-Umíme chválu přijmout. Chvalte a i k vám chvála přijde. Dejte a bude vám dáno. Možná ne hned recipročně, možná ne tak, jak si to představujete. Ale určitě přijde a až se tak stane, každý z nás by měl umět ji přijmout bez snižování nebo negování. Stačí říct „Díky!“ Maximálně: „Díky, to mi udělalo radost!“

Na všem se dá najít něco dobrého…

Pro inspiraci nahlédněte do slovníku dobrých vlastností – (po)kladů vašeho muže / vaší ženy. Těch je, co?

Oceňujte se a chvalte za to, jací jste a co na druhém máte rádi, co se vám líbí nebo co se vám líbilo. Sdělte to klidně jako úplnou novinku. Upozorňovat se vzájemně na dobré skutky a pozitivní vlastnosti jsou takové drobné laskavosti, které se nejvíc počítají. Pomáháte tím druhému budovat jeho sebevědomí. A to je jedna z dalších výhod žití v dlouhodobém vztahu – můžeme si být navzájem koučem zvyšování sebevědomí a sebelásky.

  • „Dnes jsem si uvědomil, jak jsi skvělá, kolik toho stíháš. Obdivuju tě za to.“
  • „Cestou do práce jsem si uvědomila, jak jsem šťastná, že jsi tak zodpovědný. Je to pro mě důležité, cítím jistotu.“
  • Oceňujte se vzájemně i za rodičovskou péči. Bez počítání, kdo jich dělá nebo nedělá víc. (Matky budou vždycky mít zřejmě navrch, tak to bývá a je to i dobře.)
  • Oceňujte se za odvedení práce, které máte v rámci společné dělby rozdělené. Ano, i když je to pravidelná „samozřejmost“.
  • „Díky jsi hodný/á… / To mi moc pomohlo, dík. / To je od tebe milé!“….

A když se druhý pozastaví nad tím, proč mu děkujete, proč něco vyzdvihujete, začne shazovat svůj přínos, být ironický nebo negovat svoje pozitiva, tak se nenechte odradit. Naopak, to je důkaz, že to zaujalo pozornost. Klidně přidejte!

Lásky plný čas sváteční i všední! 

*